Naše specializace

Třída 7 - Radioaktivní látky

Zásilky typu A a typu B se dělí do tří kategorií, přičemž pro každou z nich se používá příslušné značení. Rozdělení do kategorií se zakládá zejména na příkonu dávkového ekvivalentu na povrchu zásilky:

• štítek pro kategorii I má výhradně bílé pozadí,

• štítky pro kategorie II a III mají žluté pozadí a udávají vyšší příkon dávkového ekvivalentu na povrchu zásilky.

Štítek musí rovněž uvádět přepravní index (TI) - číslo mezi 1 a 10. Přepravní index udává příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 metru od povrchu zásilky.

příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m in µSv/hr = přepravní index x 10

Na štítku musí být také název nebo chemická značka radionuklidu a jeho aktivita. Příslušným způsobem by měly být označeny materiály LSA a SCO.
Bílý - I < 5
Žlutý - II < 500
Žlutý - III < 2000 

Štítek/Kategorie Nejvyšší příkon dávkového ekvivalentu na povrchu zásilky (µSv/hr)

Co to je ADR ?

Jsou to nebezpečné věci vymezeny v zákoně o silniční dopravě, jako látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. Sama dohoda ADR definuje nebezpečné věci jako látky a předměty, jejichž přeprava je Dohodou ADR zakázána nebo dovolena, a to pouze z podmínek v ní předepsaných. Jedná se tedy o látky a předměty, které mohou mít např. jednu nebo více následujících nebezpečných vlastností: výbušnost, tlak plynů, hořlavost kapalin či tuhých látek, samozápalnost, oxidační schopnost, jedovatost, infekčnost, radioaktivitu, žíravost, rakovinotvornost, jsou nebezpečné svou vysokou teplotou při přepravě, poškozují životní prostředí apod. Nutnost sjednocení podmínek přepravy nebezpečných látek a předmětů vedla státy ke vzniku mezinárodních předpisů a tedy ke vzniku dohody ADR. Dohoda ADR byla sjednána v rámci EHK OSN a jejím smyslem je omezit na co nejnižší mez rizika spojená se silniční přepravou nebezpečných věcí, příjmem, manipulací, uložením, a to cestou sjednocení podmínek pro zařazení nebezpečných látek do příslušných tříd, požadavků na obaly a jejich značení bezpečnostními značkami, požadavků na vozidla a jejich vybavení, požadavků na příslušné průvodní doklady, požadavků na řidiče a osoby provádějící manipulaci nebo se na přepravě podílející, jejich školení a požadavků na bezpečnostní poradce. Předpisy o přepravě nebezpečných věcí se velmi často řídí i přepravou nebezpečných odpadů. Právní úprava odpadů je však řešena zvláštním předpisem (zákon O hodnocení nebezpečných vlastností odpadů). Dohoda ADR vymezuje pojem odpad, který je zařazen mezi nebezpečné věci, jako látku, roztok, směs nebo předmět, který nemůže být použit jako takový a který je přepravován k dalšímu zpracování, k uložení na skládku odpadu nebo k likvidaci spálením nebo jiným způsobem. Ministerstvo dopravy je oprávněno podle Dohody ADR pověřit právnické osoby nebo fyzické osoby výkonem činností souvisejících s prováděním dohody ADR.

Dělení tříd ADR